A proč to vůbec píšu?

Pro­tože to tak prostě je. Tak jak se vnější vlivy odráží na naší pokožce tak i oko naších nejbližších si všimne stavu naši pleti.

Ať se snažíme dosáh­nouot ideálu krásy či tuto shanu pok­ládáme za povr­choní a nedůleži­tou, tak ste­jně nezměníme to, že  jsme za den mno­hokrát posu­zování podle toho jak vypadáme.

Ten­to kurz se nes­nážíme vnu­tit něko­mu, kdo si mys­lí, že to nepotře­bu­je. POZOR všich­ni potře­bu­jeme se o sebe nějakým způ­sobem starat.

Ale je to něco co žena chce. A chce to dělat pro sebe né pro ostat­ní. Nedělat to, když vám to zrov­na něk­do řekne nebo si to někde přečtete “Měla by jste začít se o sebe starat, jelikož je nejvyší čas!”, ale pro­to, že vás to co budete dělat, vás učin­ní šťast­nou a pokažde se budete na tu péči těšit.

Je to taková psy­cholo­gie žen­ství. Děláme věci z poc­itů, zrov­na jak se v tu danou dobu cítíme. A ne pokaždé se nám chce o sebe starat.

Takže se musíme se sebou vyrov­nat, aby pak přišla fáze, kdy to oprav­du chceme a bude nám to přinášet radost. A to tu celé jde. MÍT RADOST.

Když je pleť neopečovává­na tak nám to ukazu­je tím, že máme na tváři suchá mís­ta, šupinky, vrásky, rozšířené póry, akné, pleť bez péče dříve stárne, vypadá uta­haně, strhaně.